Mirka Mokanu je  Celostní Fit trenérka a organizátorka kurzov Pánevního dna . Svojim príbehom a prístupom inšpirovala a stále inšpiruje mnohé ženy   (i mužov)  a pomáha im vo svojich kurzoch na ceste za zdravím.

Ahoj Mirka..Napadá ma otázka.. Ako prežíva predvianočné obdobie Mirka a ako Mirka Celostní koučka ?  ( smiech) 

Nejen o Vánocích

(usmeje sa..) Ahoj… Předvánoční období neprožívám nijak extra intenzivně. Do prvních světýlek, která vidím na stromech, kolem baráků, v obchodech. Chtěla bych domů vše co se třpytí a svítí a je symbolem Vánoc  (zasnene sa díva). To se ve mě otevírá dětský svět a srdce a začnu se těšit. Ale nepropadám davovému šílenství, nekupuji vše, co je kolem mě. Pro mě je to více o tom, že máme čas se potkat s rodinou, popovídat, dát si něco dobrého a nasát do buněk všechny vůně spojené s Vánocemi, zasnít se u pohádek a věřit, že celý svět je super (smiech). 

A Celostní Vánoce? (uhm..chvíľku sa zamyslí).. ooouuuva, tak na to se nedá odpovědět jednoduše a stručně. Jelikož z mého hlediska tam spadá úplně vše, co je kolem nás a co nás ovlivňuje. Strava, psychika, emoce, zasunuté vzpomínky, buď lidé začnou nárazově sportovat, nebo naopak se celé svátky nepohnou a dopřávají si. Znám spoustu lidí, kteří jsou tak nějak nad věcí, mají nadhled a moudrost, že se z vánočního shonu a nároků kolem nepoblázní. Ze svého běžného žití nijak extra nevybočí. Ale pak je tu velká část těch, kteří to prožívají na plné čáře. Hon za dárky, přichystat rodině krásné Vánoce ve stylu výzdoby, pečení, úklidů, v zaměstnání dokončují hospodářský rok a plánují další. Stres, shon, smutky, přejídání. Opravdu tady to nemůže být o harmonickém vztahu těla, srdce, duše.

A nie je to tým, že sa  ľudia snažia, aby  to vyvrcholenie roka bolo fantastické, dokonalé ? Snaha urobiť pre to maximum , rozlúčiť sa v dobrom so starým rokom a privítať ten ďalší v pozitívnom naladení?

(zvážnie)..Ano, nad tím jsem se kolikrát zamýšlela, je to stejné, jako když nevěsta hubne na svatbu, dojde si poprvé ke kadeřnici, na nehty, má poprvé make-up. Chápu, že se chce člověk v tak významný den blýsknout, ale přijde mi to trochu smutné, trochu úsměvné, takový ten ambivalentní pocit z toho, proč nám nedojde, že ten klid duše by byl v něčem jiném a ne, se snažit jednou za rok být na sebe milí, být perfektní, odškrnout si ten seznam, že teď už se můžu konečně cítit skvěle. Jenže ten pocit většinou nepřijde. Nebo na velmi krátkou dobu. ( na pár sekúnd sa odmlčí).. Mnohý z nás očekávají pochvalu za to, jak jsme to či ono zvládli, ale pokud to nemám uvnitř sebe, tak vyprchá dříve, než dolétne přes uši do mozku, zkrátka k srdci se nedostane. A pak se roztáčí ono kolečko, pokud nejsem v pohodě uvnitř má to dopad na mou mysl, tělesnou schránku, zdraví… Já to vidím jako propojené nádoby, které se ovlivňují navzájem, jedno bez druhého nefunguje, nebo ne efektivně.

Áno a už sme zase pri Tvojej práci, Tvojom poslaní a Tvojej  ceste , na ktorú si sa pred pár rokmi vydala. Celostní Fitness coach . Celistvosť je dnes často skloňované slovo a oblasť je veľmi obsiahla. Prečo práve táto voľba a prečo prerod komerčnej fitness trénerky  na  celostnú?

Je to jednoduché. Myslím, že to tak bude mít většina lidí, kteří se vydali touto cestou, ale jelikož nemůžu vyprávět jejich příběhy, ale svůj ano, tak je to přes své vlastní pády a zkušenosti. Zjistila jsem, že tak jak jsem byla nastavená, tak to bylo velmi sebedestruktivní. Takže se v mém životě objevily karamboly. Syndrom vyhoření, úzkosti, deprese…, co chvíli jsem byla nemocná, objevily se alergie, zažívací potíže… Vždy jsem se z toho nějak vylízala intuitivně a vlastně alternativně. Sice jsem v počátcích navštívila zařízení klasické medicíny. Lépe řečeno, došla jsem si k praktickému lékaři, ten mě poslal někam, odtud někam jinam a já se cítila být stále víc ztracená a zacyklená. Sama jsem dala stopku a z tohoto bludného kruhu jsem vystoupila. Ale předtím jsem ještě musela projít kolapsem, celkovým vyčerpáním a docela krušnými chvilkami, kdy jsem měla strach o svůj život. Věděla jsem, že musím „odkydat hnůj“ co mám uvnitř sebe. Bolístky, křivdy, nastavení, které vedlo k oné sebedestrukci. Tady se napsal začátek mého nového působení. A propojení světů, které jsem dříve znala a užívala, ale vždy nějak hloupě odděleně, jako duše od těla a tělo od duše.

Vlastná skúsenosť je neprenosná. A vlastný nezdar človek reálne cíti, o tom niet pochýb. Takže cez svoje zlyhanie si vzala svoj osud pevne do rúk a začala konať. Muselo to byť  odvážne, – dobrovoľne sa “vymazať” zo zdravotnej  evidence zrovna vo fyzicky a psychicky najslabšom období .Ako sa cítiš dnes, prípadne priblíž čitateľom, o aký časový úsek sa jedná od toho pomyselného “bodu zlomu”?

Přišlo to všechno přirozeně. Byla jsem vyčerpaná z toho kolečka kolem lékařů, kteří si mě přehazovali. Nemám opravdu nic proti klasické medicíně. Je na místě a je důležitá, ale člověk musí rozeznat, kdy mu to ještě pomáhá a kdy naopak. A já jsem byla ve fázi, že jsem byla unavená z toho kolečka, byla jsem vystrašená k smrti, protože nikde nikdo nic pořádně neřekl a jen významně kýval hlavou a vypsal další žádanku na další vyšetření a já se v té době  cítila opravdu mizerně. Diagnostikovali mi astma a mě se hroutil svět. Možná to zní hloupě, ale když se musíš soustředit na každý nádech a výdech a pukají ti skoro žebra, když v noci máš záchvaty, že z toho pliveš krev, ou, nic moc. A tak jsem vystoupila. Četla jsem různé knihy s tématikou celostního zdraví, seberozvojové, psala jsem si afirmace, předříkávala mantry, vykreslovala jantry, zpívala, navštívila xy léčitelů, vypila desítky litrů bylinek, poslouchala dokola různé nahrávky na youtube ve stylu Tajemství a Miluj svůj život. A tak nějak jsem se snažila přeprogramovat svůj mozek, život. Byla to docela dlouhá cesta a myslím, že rozhodně nekončí, stále mám co chápat, ale je mi oproti tomu, jak jsem žila a byla, náramně. Přepadnou mě šedé dny, dokonce i depky, ale vím, jak se rychle dostat do svého středu. Od té doby jsem nebyla výrazně nemocná, vždy nějak na den – dva – tři, nic co by nespravil spánek a čaj se zázvorem a citrónem. Je to 7 let od onoho zlomu a mého nového způsobu života. Nutno dodat, že jsem změnila i ono prostředí. Mám minimum stresu, můžu si dovolit upravit svou práci, když nejsem 100% fit a cítím, že bych potřebovala oraz. To je pro mě velmi důležité, tím, že jsem prošla depresemi, cítím, kdy mám vypnout už daleko dopředu.

Takže to šlo ruka v ruke  s prehodnotením všetkého, od práce počínajúc,  po vzťahy končiac . Veĺký životný audit ( Mirka prikyvuje)..Ako som už v úvode spomínala, venuješ svoj čas  osobnému trénerstvu a taktiež kurzom  ženám ( i keď nie výlučne len nim)..O čom v Tvojich kurzoch ide a s čím konkrétne za Tebou ženy prichádzajú?

Možná bych měla začít tím, že díky sobě (jak jinak :)) a řešením svých pokolapsových stavů, jsem se dostala k metodě 3×3 cvičení pánevního dna, která má právě celostní, komplexní přístup. Já si řešila nepravidelnou menstruaci, silné PMS, vyčerpanost a své ženství. Ihned jsem věděla, že toto musím poslat dál do „světa“  a stala se lektorkou této metody. Tedy ženy přicházejí s problémy, které jsou navázány na intimní zdraví, ale i ty, které chtějí prevenci, uvědomit si svůj ženský princip, ale zpravidla už to jsou ženy, které mají za sebou nějaký zákrok, či se mu chtějí vyhnout. Na prvním místě jsou močové inkontinence a ženy po hysterektomii, které chtějí vědět „proč“ a hlavně odstranit různé bolesti, které touto operací vznikly. Také opakované záněty, nepravidelná menstruace, endometrióza, pokles orgánů malé pánve, menopauza atd., atd. Super je, že se pracuje na fyzické rovině, na emoční i energetické. Mám úžasné zpětné vazby od žen, u kterých brečím a běhá mi mráz po zádech, že to má fakt smysl. Ony si většinou také popláčou, neboť tento kurz jde opravdu hluboko.  Metodě 3×3 se pracuje i s tzv. patry a to je ona pánev a její okolí, krk a chodidla, jsou spolu propojeny funkčně, emočně i energeticky.

Další kurzy jsou podobného ražení, tedy celostní. Velmi úspěšný je kurz zaměřený na břicho a hluboký stabilizační systém, který mohou ženy absolvovat samostatně v podobě on-line kurzu, či při vypsaných termínech naživo. Toto je naprostý základ, co lidé musí pochopit, aby jejich pohyb byl v souladu a šetřili tudíž energii i svůj pohybový aparát.

Top mým, ale nejen mým, hlavně ženami milovaným projektem je restartující on-line kurz, který vedu live 1-2x za rok. Tento právě vychází z výše zmíněného, ale je rozpracován o koučovací bloky, celkový restart ve stravě i mysli. Také je čas na mentoring, meditace, hlubinné relaxace, velkou podporu ode mě, ale i spoluúčastnic. Nesmím zapomenout na cvičení, kde se v průběhu kurzu učí vnímat a naslouchat svému tělu v několika rovinách a úrovních. Já bych o něm mluvila hodiny, neboť jsem vždy úplně naměkko, když po 10 týdnech se loučíme a vidím ty úžasné změny. Ženy září, mají vyšší sebevědomí, zhubnou a jsou zkrátka fit a sexy.

(dlouhý smích…) Musíš mě zastavit, nebo tady budu mluvit o své práci donekonečna. Já jsem si ty on-line projekty zamilovala. Dělala jsem je už v minulosti, neboť mi bylo líto, že ženy, co přišly na kurz naživo, tak si zapamatovaly, tak 1/3 z toho, co jsem povídala, předváděla, co by si měly odnést. Je to normální jev a máme ho plus mínus všichni podobně. Nejsme si schopni zapamatovat vše z hodiny, natož z 6,5 hodin, co takový jeden kurz trvá. V on-line kurzu se mohou k jednotlivým lekcím vracet a zažít si je. Pokud jde o variantu, kterou live vedu, tak ženy odkontroluji na dálku přes Zoom například. V jiných případech si mohou objednat na konzultaci a probereme vše, co je třeba, tedy i ono odkontrolování, zda žena cvičí správně.

Mať pozitívnu spätnú väzbu je určite úžasný pocit. To musí baviť , napĺňať a posúvať ďalej. Možno záludná otázka.. V čom vidíš najväčší problém našich žien ( ak sa to dá takto zjednodušiť)?  Ako vnímaš skupinové terapie? Dokážu sa ženy dostatočne otvoriť, aby mohli vyriesiť to, čo ich trápi ? Keď sa nad tým zamýšľam, sú to dosť intímne témy a určite to vyžaduje odvahu, empatiu a doveru jednak Tvoju samu v seba a i si ju získať  v rámci skupiny.

Ano, vlastně ty telefonáty, e-maily a zprávy od žen, mě u toho drží, neboť se přiznám, že už jsem od toho kolikrát chtěla zběhnout někam jinam. I pro mě je to kolikrát dost náročné. Všechny ty smutné životní příběhy, ta síla prožitku. Tím bych částečně odpověděla na tvou poslední otázku. Zda se ženy otevřou a dá se takto kolektivně pracovat. Ano, dá a kolikrát mnohem rychleji, než když má žena individuální sezení. Jelikož v kruhu, ve skupině je to o tom, že příběh jedné ženy, může být kouskem příběhu druhé ženy. Funguje to podobně jako konstelace. Otevře se ženě téma, něco cinkne, pustí onu emoci napovrch, dokáže ji rychleji pochopit, zpracovat, dostat nadhled. Pokud objeví ale něco složitého, hluboko uloženého, traumatizujícího, kde by došlo k rektraumatizaci, posílám ženu do dalších rukou, terapeutům k tomu kovaných. V tu chvíli se jde od toho, do pozorovatele, žena se „ošetří“.  Jsem znovu a znovu překvapená, jak rychle se ženy otvírají, myslím, že jim všeobecně chybí posluchač, nechtějí ani ihned rozhřešení, ale uši, kterým by ten příběh řekly. Pak je určitá část, která je samozřejmě uzavřená a dojede jim to celé až doma. A úplné minimum těch, co jsou fakt oříšek 🙂 Rozhodně, ale neděláme zázraky na počkání, je to o práci na sobě a opakování, poctivosti.

A největším problémem našich žen je, dle mého to, že zapomněly být především ženami 😉

Svět je nastaven na výkon, ženy tomuto výkonu podlehly, ale vedle toho ještě musí zvládat celou rodinu, děti, jejich výchovu, kroužky, zařídit dovolené, vyjednat vše kolem a nějak nemají čas samy na sebe.

Ženy ženami..Muží mužmi.. Týmito slovami a želaním ( keďže sme v čase Vianočnom plnom nádejí a očakávaní )  by sme mohli ukončiť  náš československý  rozhovor . 

Ďakujem Ti veľmi pekne za Tvoj čas a chuť zdielať svoj zivot, svoje postoje a svoju cestu, ktorá bude určite inšpiráciou  a pre niekoho sa možno stane i Novoročnou výzvou.:-)  To ostatné je už ako vždy len a len na nás. Prajem Tebe i našim čitateľom krásne Vianoce a pohodový Nový rok 2021.