Moje whole30 zápisky 2018

Psala jsem si minulý rok, sem tam deník. V noci jsem nemohla spát, tak jsem ho našla v mobilu 😀 Doufám, že vás neodradím, ale třeba budete mít srovnání či podporu v tom, jak jsem to prve nedávala 😀 😀 Kdyžtak sjeďte až nakonec 😀

DEN 1.

  1. První jídlo: Naprosto jsem si nestihla nakoupit suroviny, musím to dohnat, ale našla jsem párek z farmářských trhů a vejce taky tady ještě jsou, tak je snídaně jasná, k tomu salátovka okurka. Tak to je brnkačka
  2. druhé jídlo: krutí maso na sádle a zeleninový salát, zajedla jsem to 5 ks švestek, co jsem si utrhla ze stromu
  3. třetí jídlo: pečené kuřecí stehno a zeleninový salát od oběda – okurka, paprika, ledový salát a cibule, postříkaný oliváčem a dýňákem
  • aktivita: Byli jsme na hodinu a kuda hrát volejbal a speedminton, oproti klasice jsem cítila trochu míň energie, ale šlo to. V noci mi lehce bolela hlava, což mě nebolívá, ale tak v pohodě, ráno bude fajn

DEN 2.

Nemám zapsané jídlo, ale aktivity s pocity ano 😀

  • nějak jsem se probudila smutná, ale naprosto to přehlušil šílený hlad, kručí mi v břiše tak hlasitě, že se musím jít i najíst. Kručí mi snad ze všech zákoutí. Ještě jsem nevstala a plánuji, co budu mít k obědu. Těším se, co mi to přinese a na své nové nešpekaté tělo 😀 😀 Nebo nové, spíš takové, co jsem měla před rokem, než se stala ze mě buuu

DEN 5.

  1. hemenex ze 3 vajec, okurka, ředkvičky, paprika
  2. tuňák na směsi salátových listů, namočené vlašáky, kokosmléko
  3. krutí vývar a pečeně s řepou a cuketou na cibulce
  • Ráno jsem se probudila a zjistila, že mi dobře dýchá, jak kdybych měla pročištěné potrubí. Ty vogo, jakože fakt, a to jsem si myslela, že mé astma už dávno zalezlo, ale toto je něco nového, nesedí mi na hrudníku medvěd, jsem z toho nadšená. Pískám to tu nadšeně do éteru, Jirk atak nadšený není, spí 😀 Během dne jsem se cítila taková stažená do sebe, jak kdybych nechtěla ani mezi lidi. Bez sacharidů mi jaksi chybí brnění,, nebo jak bych to nazvala. Jsem zvědavá, zda se ze mě stane asociál 😀 Přetáhla jsem o dost pauzu mezi jídly, nebylo to dobré, nějak mě to chtělo vypnout z provozu. Vyjela jsem pro krůtu do řeznictví, to taky nebyl dobrý nápad. Vracím se na kole jak ve snu, nevím, zda řídím kolo já nebo ono mě 😀 Návrat energie byl až po vydatné večeři.

DEN 6.

Je vinobraní a já jsem se rozhodla, že to vydržím a nedám si víno. Stavili jsme se u taťky a pro mě tam nic k jídlu nebylo. řízek a salát, to si teď nedám. Na vinobraní to bylo umučení. Jsem zpomalená, je mi zima a jsem naštvaná sama na sebe, že si nemůžu dát víno. Miluju víno. Kurva, miluju víno. Proč si ho nemůžu dát? Venku držím, uvnitř se vztekám. Pozoruji toho vnitřního zmetka a směji se mu. Proč se vztekám, je to mé dobrovolné rozhodnutí, můžu kdykoli skončit, ale přeci to nevzdám. Uklidňuji se a pozoruji, co vylézá za strachy, více méně způsobené stavy z minula hypoglykémie .. bojím se, že udeří a já omdlím či něco. Mám hlad, jsem trochu na nerv. Hledáme na celé pouti, co si dám LC. Jistili to kuřecí steak, fuj hnus, ale lešpí, jak drátem do oka.

DEN 13.

Stále jsem nějaká zpomalená, blbě se mi myslí a jako bych chtěla spát , ale asi bych neusnula. Mám menstruaci a chci být jen někde v pelíšku. Potřebuji dělat věci do práce a mozek nemyslí. Potřebuji myslet. Začínám si myslet, že tento styl stravování je pěkná hovadina a kdybych na to měla energii, tak bych se vztekala.. grrrrr

DEN 15.,16.

Už v noci mi bylo nějak těžko. Uff, žaludek, hlava, oči, tlačí mě na boku, tam kde mě kdysi tlačil slepák. Ráno mě bolí i koukat, nemůžu pohnout očima, je to šílená bolest, dávám si hadr na oči a ležím, bolí mě všechny klouby, svaly a je mi na umření. Ale nemám na to energii, abych umřela, tak jen ležím. Jirka má o mě strach a říká, ať na to kašlu, že mi to za to nestojí a já, že to nevzdám. Dva dny jsem si poležela. hodně pila a dávala si vývar bez ničeho.

DEN 20.

Myslím, že mám nazpět energii. Teď už bojuji jen s leností, tři týdny jsem nic moc nedělala a tak to jde znát. Stále se mi nechce mezi lidi, asi jsem už asociál 😀 Ale jsem v pohodě, v noci nemám pnutí, paniky, úzkosti, které někdy, když je toho moc, mě navštíví, naštěstí s tím umím dávno pracovat, ale teď spím jak nemluvně i před velkými akcemi, kde jindy jsem probděla noc, aby vše klaplo a dopadlo. Myslím, že by to měly předepisovat místo antidepresiv 😀

DEN UŽ ANI NEVÍM KOLIKÁTÝ

Nějak jsem se celá zpomalila, ale příjemně, i s tím zažíváním. Nemám pocit hladu, zmenšila jsem porce, jím až když mám hlad. Asi jsem dost zhubla. Ale v zrcadle se vidět, no jejda. Vypadám hrozně. Tohle chce fakt rychle zpevnit. Konec lenosti, protože toto tedy jako neee 😀 Jen jsem měla dost práce a vůbec nějak nevystačila chuť a čas se do toho opřít. Teď už ta chuť je. brekekeee. Jak někdo může hubnout bez cvičení, nechápu 😀

DVA A PŮL MĚSÍCE ZA MNOU

Libuji si, že nemusím stále tak jíst a vařit. Docela jsem si to zaběhala. Klienti jsou zvědaví, zda ještě stále držím. Ano, držím. A vlastně mi to vyhovuje. ochutnala jsem kousek rohlíku a nechápu, co je to za hnus. To samé s bábovkou, vážně tam cejtím i ten prdopec? Mám kopec energie a ta mi nelítá. Je to super. Nemusím shánět jídlo, když jsme na výletě a vydržela jsem i 9 hodin, jsem machr 😀
……..

Mirka Niké
Celostní FIT trenérka, lektorka Školy pánevního dna. "Miluji pohyb, fascinuje mě dokonalost lidského těla i duše, křehkost psychiky a síla, kterou v sobě máme, když vše funguje, tak jak má. A také to, jak vše se vším souvisí. Stále mě baví objevovat, vzdělávat se a nacházet nové kousky skládačky o nás samých.“

FIT sexy břicho bez špíčků

Zbavit se tukových prstenců kolem vašeho pasu a v celé oblasti břicha? Že už jste zkoušeli možné i nemožné a stále nic. Nebo byl efekt jen krátkodobý?

Pojďte na to jinak s ucelenou metodou 5.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů